Setkání pevnostních muzeí
Staré Město pod Sněžníkem
17.-18.4.2004

Každý rok na jaře pořádá jedno z pevnostních muzeí ze Sdružení pevnostních muzeí ČR setkání pro bunkrologicky postižené jedince. V roce 2004 toto setkání organizoval KVH Kralka v rámci oslav 10. výročí založení klubu.

Přinášíme Vám fotoreportáž z tohoto setkání. Fotografie nejsou sice příliš velké, ale kdybychom je sem dali najednou, mnoho lidí by nám mohlo spílat za pomalé natahování, proto zde jsou zobrazeny pouze malé náhledy. Chcete-li vidět fotografie větší, klikněte na náhled. A pokud jste na setkání byli osobně a máte zájem o fotografie v tiskové kvalitě, neváhejte nás kontaktovat.

Fotografie pochází od různých autorů: KVH Kralka a jiných účastníků setkání, kteří nám je laskavě poskytli. Byli to: KVH Bohumín, Sluníčko, redakce časopisu Forteca a pan Aksenov.

Sobota 17.4.2004
Vše bylo nutné nejprve řádně naplánovat. (podzimní schůze KVH Kralka).	Čekání na autobus v sobotu ráno. teprve teď je vidět, kolik nás vlastně přijelo. (Sjelo se nás více jak 100, a to jak lidí z pevnostních objektů, tak i neusazených příznivců.)	Do terénu jsme se nakonec přepravili dvěma autobusy. Až k STM52 bohužel neprojely, nakonec jsme museli již od asfaltky pěšky. Všichni už jsou natěšeni na beton.
Udržet tvar bylo prakticky nemožné, někteří se nedali zastavit, jak byli nedočkaví :o).	Ještě poslední organizační instrukce, než jsme byli vypuštěni do akce.	Hned první kopec pod STM52 pořádně prověřil naši kondici. Staroměstsko je totiž poměrně hornatý kraj...
Místy zde dokonce ještě ležel sníh. Do toho sem tam sprchlo, nicméně jen málokteří se nechali odradit.	Konečně! První TO úseku STM, který jsme navštívili. Tady pršelo nejvíc, pak to naštěstí přestalo. STM52, pro ty, kteří by ho snad nepoznali.	Tento objekt je zajímavý asi především dochovaným bedněním ve střílnách. Poškození pochází z německých zkoušek...
STM51 se sice postavit nepodařilo, ale skořápka je krásně vyčištěná. V díře vlevo vzadu byla v září 38 již instalována minometná střílna.	Kousek od STM51 na nás z lesa vybafl krásně opravený řopík. Bohužel, dovnitř jsme se nedostali..	Na jiných místech tohoto podivného kraje již jaro začíná přebírat vládu.
Náš další cíl - STM50, jeden ze tří postavených objektů pro čelní palbu L1 v republice.	Uvnitř se dochovala malba, údajně ještě z roku 1938. Krvavé slunce vychází nad Hradčany...	Po prohlídce STM50 část ortodoxních bunkrologů vyrazila po linii k STM34, větší část se vrací k autobusu.
Autobus nás vysadil ve Šléglově. Velikost obecního úradu odpovída zalidnění kraje a velikosti vesnice...	Minuli jsme pár chalup a už opět stoupáme do kopce směrem k linii opevnění.	Ve třicátém osmém bychom asi neprošli, bunkry jsou tu na každém kroku, byť linie ještě nebyla dokončena.
Závěrečné stoupání ke skořápkám STM35 a STM36. Tady už bylo jasně vidět, kdo kondici má a kdo ne, účastníci vytvořili hada delšího jak 1 km.	Kousek od STM36 se nachází i předválečná protiletecká hláska. Vypadá dřevěně, ale pod dřevem se skrývá bytelné zdivo.	Hlavní organizátor hrdě pózuje vedle skořápky STM35. Názvy na cedulích jsou kódy a krycí názvy objektů (resp. jejich skořápek).
Teď už nás čekalo pouze klesání k STM34 a ostatním postaveným TO u Starého Města pod Sněžníkem. Za hezkého počasí je odtud nádherný výhled na hřeben Kralického Sněžníku.	Objekt byl dobetonován těsně před Mnichovem, nemá ani záhozy a vypadá tak podstatně větší, než jiné podobné objekty.	Hojně okukovaná střílna minometu zvenku. Bohužel ti menší mají smůlu, objekt je to opravdu spíše větší než menší... Ostatní střílny vytrhali za války Němci.
Minometná střílna zevnitř.	Menší soused - STM33. Dodnes se vedou diskuze o tom, jaký smysl měl tenhle arábek mezi dvěma mohutnými římany.	Vnitřek vypadá stále méně jako objekt v rekonstrukci a stále více jako opravdické muzeum.
Asi nejvíce okukovaný exponát na STM33 - maketa minometu do zvonu.	Ale byly tu i jiné věci, které jinde neuvidíte. Arábek měl mít pouze soudkové WC..	STM32, mohutný lomený říman, který měl spolu s STM31b hlídat silnici od hranic do Starého Města.
STM31a - základna nejstaršího staroměstského bunkrologického sdružení - Betonclubu Kronfelzov.	Je vidět, že bunkry mohou být i romantické místo pro první schůzky.. :o)	Staré Město má mimojiné i několik opevněných zahrad.
Expozice leteckých snímků v STM30 - dalším z objektů pro čelní (a i kosou) palbu. Sem už bohužel všichni nedošli, protože cesta vedla kolem rekreačky, kde jsme byli ubytováni.. A kopce byly unavující :o)	Po večeři začala série přednášek. Na snímku s Alešem Horákem redaktor polského časopisu Forteca.	Přednáškový sál byl nabitý bunkráky několika generací, kteří bedlivě sledovali přednášky. (Kupodivu se přes den nikdo neztratil ;o))
Místa opravdu moc nezbývalo :o)	Po několikahodinovém cyklu přednášek následovala ještě volná zábava až do úplného vyčerpání zásob piva :o)	Takto vypadala Branná (Kolštejn) v zimě, kdy jsme zde setkání plánovali. No není tu krásně?
Neděle 18.4.2004
V neděli byla na programu dobrovolná návštěva K5ky. Tento bunkr byl v roce 1938 téměř úplně vybaven, posádku tvořilo 37 mužů.	Je brzo ráno, hlídka již vyhlíží první návštěvníky.	Posádka ve střelecké místnosti procvičuje zacházení s dvojčetem těžkých kulometů vz.37...
Ale zatím nikdo nejde, morálka upadá..:o)	Konečně, přeci jen přišli!	Pustíme je dovnitř? ;o)
Opuštěné hlídkové stanoviště s periskopickým dalekohledem.	Takto "vyzbrojeně" vypadá K5 jen několikrát do roka během významnějších akcí.	Těžký kulomet Gorjunov, který měl být nasazován po válce v lehkém opevnění na jižní hranici.
Čerstvě dokončené záchody...	Expozici doplněju velké množství modelů. Zde strategické plánování v pojetí KVH Kralka aneb kdo si hraje, nezlobí :o)	Agregát jsme průběžně spouštěli klikou položenou na přední části soklu.