Osudy K-S 5 od okupace po současnost

Dobový voják na stráži. 2007.

Během okupace se ke srubu K5 přiklonilo štěstí, jako jeden z mála objektů postavených na Králicku byl ušetřen dělostřeleckých a trhacích pokusů a valku přečkal ji prakticky bez poškození. Během okupace totiž pravděpodobně sloužil jako sklad a zázemí pro okupační armádu a to jej uchránilo. Poškozené byly pouze pancéřové zvony. V roce 1953 získal n.p. Kovošrot svolení k jejich vytržení a odvozu. Brzy se tak také stalo. Kovošrot přistoupil ke svému úkolu s pečlivostí sobě vlastní. Jeho zaměstnanci dokázali poškodit celý objekt nenapravitelným způsobem. O efektivitě jejich práce podávají důkaz velké střepiny z roztrhaných zvonů nalezené ve zdevastovaných šachtách a o stylu práce vzpomínky obyvatel na rozbitá okna a popraskané stěny domu po skončení trhání.

S odjíždějícími jeřáby Kovošrotu se na K5 opět usmálo štěstí. Narozdíl od většiny ostatních popisovaných objektů zůstala K5 ušetřena hlavních surovinových nájezdů obyvatelstva. Nikdo nevysekal ochranné ocelové plechy, a pro zisk několika cihel nerozbil dochované příčky v dolním patře, které narozdíl od příček v patře horním přečkaly pobyt Kovošrotu ve zdraví. Srub možná zachránila likvidace původní příjezdové cesty - část vedoucí přes pole byla rozorána, okolí objektu pohltila vegetace.

V následujících letech se ve vzpomínkách místních lidí dochovaly pouze z "odborného hlediska" nezajímavé vzpomínky. Jako je třeba historka s liškami. Ty si v K5 udělaly pelech, kde vyváděly mladé a kradly po vesnici domácí zvířata, aby je uživily. Myslivci je odhalili a pustili vchodem dovnitř psa a poté čekali u zvonových šachet a stříleli po liškách, které tudy zmateně vybíhaly. Lišek je mimochodem v okolí K5 v poslední době poměrně hodně.