Interiér K-S 5

V současné době je KVH Kralka rozdělen na dvě pomyslné frakce. Jedna z nich prosazuje uvedení vnitřních prostor do stavu co nejbližšímu stavu z roku 1938, druhá frakce naopak zastává názor, že součástí expozic by měly být spíše jiné exponáty, samozřejmě týkající se opevnění. Naštěstí se daří koordinovat snažení těchto skupin, a tak dnes můžete již spatřit nejednu součást původního vybavení, na druhou stranu téměř veškerý volný prostor je vyplněn obrazovými i textovými materiály vysvětlujícími vývoj a výstavbu opevnění, a to nejen československého, ale i opevnění jiných evropských států.

Hlavní zbraní objektu byl protitankový kanón vz.36 ráže 47mm. Druhou nejdůležitější zbraní bylo dvojče těžkých kulometů vz. 37 umístěné nalevo od něj. Levá střelecká místnost, jaro 2006.

Horní patro srubu se daří čím dál více rekonstruovat do původní podoby. Na jaře roku 2002 přibyl interiér kasematy, kde byla nainstalována elektroinstalace podle originálních rozvodů a též množství vybavení, jako například maketa světelného signalizátoru. Pro sezónu 2003 se nám podařilo sehnat i originální záměrný dalekohled pro dvojče těžkých kulometů, který jistě zpestří zážitek z prohlídky objektu. Největší úspěch ovšem klub zaznamenal v roce 2006, kdy se do levé střelecké místnosti podařilo nainstalovat původní protitankový kanón vz.36.

Detailní záběr lafety protitankového kanónu vz.36 s identifikačním štítkem - levý kanón na K-S 5 měl přiřazené číslo 97.	Lafeta protitankového kanónu vz. 36 ve střílně levé střelecké místnosti na K-S 5. Jaro 2006.

V levé zvonové šachtě byla nainstalována provizorní dřevěná podlážka, na kterou je možno si vylézt a zprostředkovat si tak pocity posádek objektů, které byly v roce 1938 často nuceny instalovat právě takovéto dřevěné podlážky, protože ocelové se zdaleka do všech objektů nepodařilo nainstalovat.

Hlavní chodba horního patra. Vpravo místnůstky telefonisty a velitele objektu.	Prostor na levém konci hlavní chodby se střílnou pro LK vz. 26, prostorem pro vařič a všudypřítomnými bedýnkami s municí pro kulomety. Vojín právě sleduje prostor venku stěnovým periskopem.

Kulometné dvojče vz. 37 v levé střelecké místnosti. Tyto kulomety patřily k hlavním zbraním objektu. Vpravo vpredu můžete spatřit ležet záložní pěchotní hlaveň pro těžký kulomet vz. 37.

Doménou spodního patra je i nadále množství trojrozměrných modelů pevnostních objektů, nicméně i sem už se daří doplňovat originální exponáty. Již několik let je to originální čerpadlo, od roku 2002 též osazený funkční dieselagregát (viz. stránka o rekonstrukci). V místnosti filtrovny skalní zájemce vojenskou tematiku jistě zaujme maketa kulometné pistole vz. 38, která se měla též stát součástí vybavení pevnostních objektů (v roce 1938 však existovala pouze v prototypu).

Místnost telefonisty.	Originální čerpadlo z konce třicátých let. Jeden z typů, které byly instalovány do objektů těžkého opevnění.

Ve strojovně bylo možno ještě relativně nedávno spatřit funkční dieselagregát (fotografie vlevo). Momentálně prochází repasí, snad se již brzy objeví znovu na bunkru v ještě lepším stavu. Na fotografii vpravo je pohled ze strojovny přes uličku s vodním čerpadlem na sklad pohonných hmot. Tam mělo být pro dieselagregát uskladněno třináct barelů nafty.

Ubikace mužstva v dolním patře. Prozatím vybaveny spartánským způsobem. Až bude hotová filtroventilace, přibudou původně používané slamníky.

Především mezi dětmi bývá oblíben tento model znázorňující boj o lehké opevnění. Dříve býval doplněn i o akční situace, kdy německý voják využíval k přesunu plaché laně, než nám laň neznámý ochránce zkonfiskoval...

Detail bojové scény z modelu na předešlém obrázku. Německé úderné družstvo se snaží dobýt lehký "řopík", zákopovým systémem z týlu přichází na pomoc česká posilová jednotka...

V prostoru ubikací se nachází též modely všech objektů stavebního úseku Cervený potok (fotka vlevo) a části úseku Staré Město pod Sněžníkem (fotka vpravo) od vrchu Maliník po vrchol Sušiny (výstavba těchto objektů měla započít až na jaře 1939). Modely jsou též doplněny nástěnkami s výkresy jejich půdorysů.

Vymodelovanou máme i nedalekou dělostřeleckou tvrz Hůrka, a to včetně samostatné dělostřelecké pozorovatelny, která k ní strategicky příslušela. Modely jsou i v tomto případě doplněné nástěnkami s plány a fotografiemi tvrze.

Lahůdkou pro bunkrology je i poválečný těžký kulomet vz.59 zalafetovaný v univerzální lafetě UL1. Přesně v tomto provedení se používal v objektech lehkého opevnění, které československá Lidová amáda aktivovala a obsazovala na jižní a západní hranici, kde měly bránit naši zemy tentokráte před imperialisty.

Expozice v prostoru filtrovny je poměrně rozsáhlá. Na fotografii vlevo vidíte baterii protichemických filtrů, které měly zajišťovat pro objekt čistý vzduch v případě chemického útoku. Na fotografii vpravo jsou pro změnu ukázky lafet, kterými byly uchyceny kulomety ve střílnách lehkých opevnění. Ve "Strakonické" lafetě vpravo je umístěna maketa těžkého kulometu vz. 24.

V prostoru filtrovny (horní fotografie) je k vidění i tato maketa kulometné pistole vz. 38. Vývoj této zbraně skončil prototypem, do objektů opevnění už se nedostala, předpokládalo se ale, že nahradí lehké kulomety vz. 26 v ochranných střílnách těžkého opevnění (dolní fotografie) a v lehkém opevnění tam, kde byly objekty stavěny blízko sebe (například v lesích).