Rekonstrukce srubu K-S 5 po jednotlivých letech

Rok 1996

Letos jsme si začali troufat na stavební úpravy. Dozdili jsme příčky v místnostech velitele a telefonisty, opravili jsme omítky venku na týlové stěně bunkru... Též jsme se po dlouhých diskuzích rozhodli natřít podlahy v celém interiéru. Toto rozhodnutí se ukázalo jako problémové v tom, že je nyní nutné podlahy zhruba každé dva roky přetírat a toto přetírání lze dělat pouze v zimě, kdy je na bunkru relativně sucho. Na druhou stranu, převažují kladné vlastnosti - jednak natřené podlahy vypadají lépe, jednak se lépe stírají, když nám návštěvníci dovnitř nanosí bláto.

Také se nám podařilo sehnat vojenské postele, kterými jsme okamžitě vybavili místnost k tomu určenou - ubikaci mužstva ve spodním patře. Bohužel se zde nedá nechat nic víc, než ty postele, neboť díky vysoké vlhkosti (zatéká z rozstřeleného prostředního zvonu) zde jakékolik látkové předměty velmi rychle plesniví. Zpočátku jsme se to snažili řešit tak, že jsme vystavené uniformy a deky z postelí každý týden vynášeli sušit na čerstvý vzduch, ale to bylo řešení, které se dalo používat spíš jen přes léto, kdy bylo venku sucho a teplo, a navíc ani tak se nám plesnivění nepodařilo úplně zabránit. Dnes proto již uniformy do spodního patra umisťujeme zřídka a místo toho jsme vybavili ubikaci poddůstojníků v horním patře, kde již vystavené předměty trpí podstatně méně. Ale i tak v sobě stále uchováváme naději, že třeba jednou, až budeme mít elektrickou přípojku z vesnice, bude možné pouštět dlouhodobě ventilátor nebo vysoušeč a udržovat i ve spodním patře takové klima, aby zde vystavené předměty mohly v bezpečí přežívat.

Natírání podlah barvou .	Oprava omítek.

Ubikace mužstva, v té době mimojiné nejvlhčí místnost z těch, ve kterých se běžně provádělo.