Rekonstrukce srubu K-S 5 po jednotlivých letech

Rok 1994

Rok 1994 pro K-5ku znamenal především zahájení rekonstrukce jako takové. Na začátku se jednalo o objekt zarostlý vegetací, který měl zabetonované střílny a vchod. Uvnitř se nacházelo několik tun suti z rozbitých cihlových příček a odstřelených zvonů, diamantové příkopy byly zavezený kamením, které zemědělci posbírali na polích a loukách. Hromady kamení byly navršeny také v okolí bunkru a samozřejmě nechyběly ani odpadky, které sem kdysi někdo zavezl, aby se jich zbavil.

Vcelku jasně tedy vyplynula nejprve nutnost objekt vyčistit a zpřístupnit, budování expozic a opravy exteriéru i interiéru mohly přijít ke slovu až později. V rámci čištění okolí objektu byla též odstraněna veškerá zemina ze stropní desky, neboť dovnitř při dešti zatékalo a doufali jsme, že se izolaci střechy podaří opravit. Proto jsme po odstranění hlíny celou prochu střechy pokryli souvislou vrstvou asfaltu. Na lepší izolaci v té době nebyly peníze, ale i tak asfalt plnil několik let svou úlohu poměrně dobře.

Takto vypadala K-5ka na začátku našeho snažení v roce 1994 .

Čištění diamantových příkopů .

Odstraňování zeminy ze stropní desky .

Na očištěnou stropní desku jsme nanesli vrstvu asfaltu. Chyba byla, že jsme tuto vrstvu následně nechali napospas působení počasí a že jsme po ní chodili, po několika letech popraskala a dnes jsou na stropní desce již jen její zbytky.

Hromady suti z podzemí jsme vynášeli za pomoci velmi primitivních prostředků.

Začátky našeho působení na K-S 5 se vůbec vyznačovaly bezmezným nadšením. Byť expozice byly velmi skromné a kromě fragmentů různých dělostřeleckých granátů obsahovaly už jen nástěnky s plány a fotografiemi pevností, měli jsme pro veřejnost otevřeno po celý rok, a to i přesto, že v zimě nás navštěvovali spíš jen zbloudilí běžkaři.

O elektřině jsme si mohli nechat jen zdát, a tak byli první návštěvníci provázeni při svitu svíček a petrolejových lamp, později pak výkonnějších plynových lamp. Ostatně s plynovými lampami se můžete na K-S 5 setkat i v současnosti - slouží jako náhradní prostředek ke svícení v případech poruch elektrocentrály.

I po vyklizení suti byly mj. stále zasypány zvonové šachty, úplně chyběly cihlové příčky místností velitele a telefonisty - místo nich byl hned za vchodem velký prostor. Prostor prostředního zvonu, ve kterém můžete dnes shlédnout instalovanou podlážku pro střelce z kulometu, byl uzavřen provizorními dveřmi, neboť při každém dešti byl pravidelně zaplavován přibližně patnácti centimetry vody.

Také zvenku byla K5ka obklopena hromadami kamenů v mnohem větší blízkosti, než je tomu dnes, od roku 1994 se velké množství těchto kamenů podařilo přemístit do záhozu objektu.

K-S 5 na konci prvního roku našeho působení. Vyčištěný, s provizorními protipěchotními překážkami sbitými z kůlů (tzv. španělští jezdci).